CHUŤ DO ŽIVOTA V celku nic se neděje Jen mizí poslední naděje Idee mizí v iluzích Všechno se točí v bludných kruzích Ničemu se nedivím Poslední krásno se mi protiví A myšlenka temná jako sama tma Mě celého v své moci má Rozpadem atomů celého těla Dosáhnu svého, rozpálím se do běla Nehledám ze sebe úniku Nepřipouštím si paniku Nemožné je to hledané Jak potěšit srdce zklamané Jenž chtělo věřit ve svoje sny Teď se ale noří cele do tmy Nevěřím, už nevěřím Nehledám, nenacházím Málo, příliš málo vím A kolik toho ještě potratím Máme tak málo času Nechce se podlehnout tomu hlasu Padá, jak padá zvadlý list Padá dolů do temných míst A špína, ach špína stoletá Jak snadno se tu nachytá Za pouhých několik chvílí Všechny hodnoty zhnily Úpadek, poločas rozpadu Jádro hroutí se v samotném základu Stále stejnou cestou Smrt je mi nevěstou Jak chudý král Strojím si bál K hostině je suchý brambory Muzikanty válečný tambory Nespěchám, už nespěchám Vždyť cíl je tak nejasný Nenacházím - nehledám Jak je všechno úžasný Asi jsem se trefil tam Kam se dávno trefit mám Nějak mi teď dochází V čem se můj duch nachází A co bude dál... Toho bych se možná bál A možná že přece je Ještě nějaká naděje I když věřit těžko jde Zastavit se ještě ne Na poli zbývá jen král a pěšec Jiní plní si dál svůj měšec Já dál si žiju jenom tak Nestarám se co bude pak Ať tak či onak, Všechno jedno jest Samá to nádhera, Všechna čest Jen si přemítám A nanic nehledím Nevěřím klamným nadějím Jak bylo tak i bude Vidíš to ity všude Tak kamaráde oba se vejdem Do jedné rakve, tam se mi sejdem Co dělat, co mě tak napadne Prašť jako prašť snad někam dopadnem Co dál, co jenom dál Ještě jsem se nenažral Jenom mlhu vidím před sebou Nemám nic jen duši prokletou Propadám se do pekel nihilizmu Asi že se brzy na zápěstí říznu Dotočil se ten můj svět Není kam jít bude to hned Tak na co se srát Tady není co dokázat Co všechno jsi chtěl Ale jen by sis lhal Že snad bys uspěl Kdyby ses dál hnal Kam by ses chtěl hnát?!